Vltava

Má paměť je permanentně v plamenech: slova hoří v mé hlavě jako slaměné čarodějnice na konci dubna a natahují v mé hlavě prak k útoku. Myslel jsem si, že už neumím plakat, sny mě ale prozradily, pláči dovnitř: slzy omývají můj mozek. To je důvod, proč se soustředím na početí slov, která ožívají skutky a vylučují zabloudilá slova. Prožívám požehnaný stav.