Business Leaders

Naše mysl je neustále vystavena obrovskému množství informací, a i když si to zrovna neuvědomujeme, tak tyto informace působí na náš subjektivní svět. Aby toho nebylo málo, tak jsme často vystaveni před stále větší očekávání. Ať už v podobě té, že si taková očekávání dáváme sami, nebo je do nás vkládá naše okolí. Chceme stále lepší a lepší výsledky, pokud možno za menší a menší úsilí. Chceme neustále růst, rozvíjet se, a pokud možno se nikdy nezastavit. Logicky asi sami uznáte, že růst nelze do nekonečna nebo že rovnice hodně muziky za málo peněz taky nejde opakovat navěky. 

po šesti letech pozici ředitele ve firmě byla pro mě velká výzva a přiznávám, že na začátku tam byla i velká naivita,” říká Přemysl Lukeš, host podcastu Myšlením na vrchol. Ředitel české pobočky Der Kurier následně dodává, že přesun do nové role ve firmě byl pro něj komplikovaný také ve smyslu, že ze dne na den už nebyl s kolegy na stejné úrovni. „Najednou jsem se stal jejich šéfem, měl jsem udávat směr, rozhodovat a přebírat zodpovědnost. I v tomto smyslu to byla pro mě výzva a zpětně oceňuji firemního mentora a myslím si, že pokud bych ho tehdy neměl při ruce, tak bych ten přechod možná ani nezvládl,” zmiňuje s pokorou Přemek během našeho rozhovoru. 

Máte ve svém životě nějaký vzor? I tuhle otázku dávám občas hostům podcastu Myšlením na vrchol a stejnou otázku bych rád položil i všem posluchačům v dnešní speciální epizodě. Možná si říkáte, v čem a proč by měla být tato epizoda speciální? Prvním důvodem je, že pro jednoho z aktivních posluchačů mám příjemný dárek. A tím druhým důvodem je, že pokud patříte mezi každodenní a pravidelné posluchače, tak to znamená, že dnes, v den, kdy publikuji tento podcast, je úterý 1. března 2022. Opět možná někomu z vás přichází na mysl logická otázka, čím je zrovna tento den tak speciální, když mám potřebu jej tak vyzdvihovat? Pro mě je speciální především proto, že právě dnes začínáme rozesílat mezi naše předplatitele nejnovější vydání tištěného Improovia.

Dnes si už čtvrté pondělí v řadě povídám s koučem Marianem Jelínkem v rozhovorové sérii, ve které společně diskutujeme nad společenskými tématy a oblastí osobního rozvoje. Především bychom rádi všechny posluchače podcastu Myšlením na vrchol inspirovali k lepšímu životu. Jak říká Marian Jelínek, trochu vyprovokovali vaše myšlení. Současná doba je charakteristická množstvím situací, které atakují osobnost každého z nás. Jsou neustále očekávány stále lepší a lepší výsledky. Vstupujeme do zvětšujícího se počtu rolí a každá z nich přináší nějaké povinnosti.

„Jsem stoprocentní introvert. Když jsem před 15 lety v oboru začínal, měl jsem problém objednat si 15 dkg salámu v obchodě. Bál jsem se mluvit před lidmi. Přijal jsem to ale jako výzvu a rozhodl jsem se podnikat ve financích, kde člověk prakticky každý den komunikuje s klienty.” Takhle v našem rozhovoru vzpomíná Josef Uchytil na své začátky podnikání ve finančně poradenské společnosti Partners. Josef během své podnikatelské cesty pochopil to, co často zmiňuji v tištěném Improoviu. Tedy, že naše současné výsledky vypovídají jen o našem chování v minulosti a že jestli dokážeme změnit naše chování dnes, změníme i svou budoucnost. Josefa přivedla k podnikání ve financích vášeň k číslům. Když ale v oboru začínal, mnoho lidí v jeho okolí tomu nerozumělo. Proč se student postgraduálního studia na MATFYZ rozhodl zrovna pro finanční poradenství? Také o tom se rozpovídal majitel franšízy Partners Market v Turnově v našem podcastu.

Pravidelní posluchači Myšlením na vrchol už slyšeli mnoho příběhů lidí, kteří dokázali svůj život změnit. Do hloubky se takovým příběhům věnuji společně s dalšími autory v tištěném Improoviu, protože chceme jeho předplatitelům ukazovat, že opravdu nezáleží na tom, co si myslí vaše okolí, nebo v jak moc bezvýchodné situaci se člověk zrovna nachází. Jediné, co je opravdu důležité, je pouze a jen to, co si myslíme my sami, a jak moc velké odhodlání jsme schopni získat. Pokud tomu stále nevěříte, tak jste možná ještě neslyšeli rozhovor v předchozím díle tohoto podcastu, kde byl hostem Jiří Stabla.

Rozjíždět nový byznys, kde se člověk neustále pohybuje na hraně zákona, může být podobně náročné jako plavat proti proudu v divoké řece. I v takové řece ale může člověk urazit kus cesty, pokud získá dostatek vytrvalosti a přesvědčení. Své o tom ví také Jiří Stabla, podnikatel, který je často označován za zakladatele a průkopníka konopného byznysu v Česku. Jiří byl hostem podcastu Myšlením na vrchol, kde mimo jiní zmiňuje: „Největší síla, jakou může člověk v životě získat, je láska.” Mimochodem, podobnou myšlenku jsem rozebíral v tištěném Improoviu, kde jsem se věnoval celoživotnímu dílu Napoleona Hilla, autora světového bestselleru Myšlením k bohatsví. Po této slavné knize bylo pojmenováno i toto vydání Improovia a mino jiné v něm vysvětluji sílu lásky pro dosažení lepšího života.

Jako malý kluk jsem dostal k narozeninám stavebnici modelu auta. Ten model mám stále před očima. Byl to stříbrný Dodge Viper s oranžovými nálepkami. Nejvíce se mi líbilo, že to mělo kovové součástky a že to byl model v přesném měřítku zmíněného auta. Mělo to otevírací kapotu, dveře, sklápěcí zrcátka, funkční volant atd. Když jsem nedávno pomáhal mému synovi se stěhováním nábytku v jeho pokoji, objevil jsem ten model auta vystavený na jeho parapetu. Myslel jsem si, že už jsem o něj dávno přišel, a úplně jsem zapomněl, že jsem to auto synovi kdysi daroval. Když jsem si ten model vzal do ruky, vzpomněl jsem si na dětství. Vzpomněl jsem si, jakou radost jsem z té stavebnice měl a jak mi můj táta se stavěním modelu pomáhal. Byl to takový krásný pocit, když jsem si vzal staré auto do ruky, jako bych se přenesl v čase. Hlavou mi proletěly vzpomínky a s nimi i příjemné emoce. Najednou jsem byl duchem úplně jinde. Viděl jsem mého nejlepšího kamaráda, který drží to auto v ruce a přemlouvá mě, abych ho s ním vyměnil. Ta

Dnes vám v podcastu Myšlením na vrchol přináším další ze série rozhovorů s koučem Marianem Jelínkem, které jsem slíbil svým posluchačům každé pondělí. Marian pracuje zejména s vrcholovými sportovci nebo manažery a stal se také žádaným školitelem ve firmách. Známé jsou také jeho online kurzy na stránce sportmentor.cz. Předplatitelé tištěného Improovia už potom dobře znají myšlenky Mariana Jelínka z jeho pravidelné rubriky s názvem Umění sebekoučinku. V dnešním podcastu budeme navazovat na předchozí povídání, kde jsme se bavili o strachu v moderní době a o hodnotách starších i mladších generací. A u hodnot, autenticity a rolí, do kterých denně vstupujeme, zůstaneme i dnes.

iry Tailors Ondřej Tyleček. Zajímavé může být, že ani jeden z nich není zakladatelem agentury a že je ke společnému podnikání svedla spíš souhra okolností. Zakladatelem firmy je Jan Vašík, poslední z tria společníků zmíněné firmy, který zastává pozici výkonného ředitele. O vzniku firmy vypráví Marek následnovné: „Honza založil Fairy Tailors původně s mým dobrým kamarádem, který ale po pár měsících dostal ‚dream job‘ v Red Bullu. Když jsem byl jednou s kamarádem na pivu, tak mi vyprávěl, že založili novou marketingovou agenturu a že hledají někoho, kdo trochu rozumí marketingu a sítím. Znělo to zajímavě, a tak jsem chtěl Honzu poznat. Při setkání jsme si plácli a já jsem vlastně začal podnikat s někým, koho jsem vůbec neznal. Zajímavé bylo, že Honza je naprostým protipólem mojí osobnosti, a vlastně i Ondra, který se k nám připojil asi po dvou letech v roce 2015, je zase úplně jiný, než jsem já a Honza.”

ěhem posledních pěti let jsem si měl příležitost promluvit již se stovkami úspěšných lidí z nejrůznějších oborů. Co mi však přijde zajímavé, je, že z každého takového setkání mi v hlavě většinou uvízne jen jedna nebo dvě myšlenky, které si vždy vybavím, jakmile si na daného člověka vzpomenu. Jindy si zase vzpomenu na nějaké setkání, díky nějaké situaci, co zrovna prožívám. Tak například když jsem poslouchal rozhovor s Tomášem Mikulou a Jiřím Velechovským, kteří byli hosty v poslední epizodě tohoto podcastu, tak jsem si vzpomněl na osobní setkání s Tomášem Valou, generálním ředitelem společnosti SIKO. 

legislativní změna z minulého roku, která podnikatelům otevírá nové možnosti. Potenciál v pěstování konopí, které má široké spektrum využitelnosti, cítil také Tomáš Mikula. Ten měl již zkušenosti s budováním technologických projektů, jako jsou hydroponické systémy, a věděl, že právě konopí by byla vhodná rostlina. Neznal však nikoho, kdo by měl s touto plodinou zkušenosti. Jednoho dne se Tomáš zcela náhodou potkal s Jiřím Velechovským, který se již několik let zabýval výzkumem pěstování lékařského konopí. Slovo dalo slovo a dva nadšenci se pustili do společného projektu. Tomáš měl zkušenosti s budováním byznysu, Jiří zase znalosti z výzkumu. Bude ale to, co fungovalo v laboratorním prostředí, použitelné i v praxi? Účastníci kurzu osobního rozvoje, který probíhá v rámci tištěného Improovia, už vědí, co lidé dokážou, pokud ve svůj nápad opravdu věří a investují do něj dostatek úsilí a energie. 

„Hezký den, Lukáši. Chtěl bych Vám poděkovat za vaši tvorbu, už nějaký ten čas posloucháme Myšlením na vrchol a musím říct, že mi Vaše myšlenky pomáhají si neustále připomínat a soustředit se na důležité věci. Stal jsem se také předplatitelem magazínu a musím uznat, že některé otázky v pracovních listech mi dávají opravdu zabrat. Vlastně jsem se nikdy nad věcmi tak hluboce nezamýšlel. Jako bych jel celý život na autopilota, dělal to, co po mně chtěli druzí nebo co očekávalo mé okolí. Když se nad tím tak zamyslím, tak asi není nic, na co bych si mohl objektivně ztěžovat. Mám zdravé děti a ženu, máme kde bydlet, mám stabilní práci s nadprůměrným příjmem. Z druhé strany mám ale občas pocit, že něco dělám špatně, že mi něco utíká. Vlastně ani sám nevím, jak bych to popsal. Možná je to jen krize středního věku, těžko říct. Občas, když jedu z práce, tak mě napadají myšlenky, zda jsem nemohl udělat v životě něco lépe nebo zda mi někde něco utíká. A podobné myšlenky mě pak přivádějí k úvaze, zda dělám v životě to, c

Minulý týden jsem slíbil posluchačům podcastu Myšlení na vrchol, že jim každé pondělí přinesu jednu epizodu z rozhovorové série s Marianem Jelínkem. A proto dnešní pondělní díl bude krásně navazovat na ten první z minulého týdne, a to konkrétně 1. podcast v sedmé stovce chystaných epizod. ukazuje studentům několik technik a učí je tzv. umění sebekoučinku. Stejný název nese i pravidelná rubrika Mariana Jelínka v tištěném Improoviu. Naposledy jsme se s Marianem bavili o vlivu prostředí na naši osobnost a o limitech. Během našeho povídání jsem si vzpomněl na vyprávění mých vlastních rodičů a prarodičů, v čem oni vyrůstali: v době, kde bylo naprosto běžné vykat rodičům, kdy třeba osm dětí spalo v jedné posteli. Dnešní děti si něco podobného nedovedou ani představit. Ještě 100 let dozadu nebývalo dítě první hodnotou, jako například dobytek, tak jako dnes v  rozvojových zemích. Dříve se i dávala ruka dcery tomu muži, který s sebou přivedl největší stádo. Neříkám, že by se něco z toho mělo vracet, to rozhodně

V posledních třech kapitolách jsem vyprávěl příběhy tří chlapců, kteří se narodili v průběhu 20. století. Příběhy byly sice smyšlené, ale vycházely z historických a reálných údajů o životě v průřezu minulého století. Dnes, stále ještě na počátku století 21., můžeme už bezpečně říct, že změna, kterou si lidstvo prošlo za posledních sto let, je jednou z nejdynamičtějších a možná i nejagresivnějších změn, kterou jako lidé pamatujeme. Ještě v 19. století bylo běžné, že děti chodily od tří nebo čtyř let s těmi staršími dětmi vypomáhat na pastvu, od sedmi let již museli pracovat a pomáhat rodičům v hospodářství. Povinná šestiletá školní docházka končila dvanáctým rokem a tehdy už byly děti považovány prakticky za samostatné osoby, kterým již skončilo dětství. Dívky již odcházely běžně do služby, pokud děti pocházely z vyšších vrstev, tak následovala studia. Pokud se zamyslíme obecně nad lidským vývojem a způsobem života lidí po nástupu moderní doby, tak v čem můžeme dnes vidět největší rozdíl?

ťastných dětí z minulého století. První příběh byl z období první republiky, druhý zase z období po 2. světové válce. Oba příběhy byly pasovány na střední vrstvu, a abych je mohl napsat, musel jsem sám trochu zabrouzdat do historie a zjistit, jak vlastně tehdejší děti žily. Dnešní příběh byl pro mě samotného už mnohem jednodušší. Odehrává se v období, kdy jsem sám byl klukem, tedy z 90. let. Většina z nás si tuto dobu pamatuje, ale přesto si myslím, že může být zajímavé se zamyslet, jak moc se od té doby změnil svět okolo nás nebo jaký vliv mělo období devadesátek na současnou produktivní populaci. Snad se vám i třetí příběh bude líbit.

předchozím podcastu jsem se zamýšlel nad otázkou, proč v době blahobytu roste spotřeba antidepresiv a kam se vytrácí naše mentální odolnost. Žijeme v nejlepší době lidstva, máme možnosti, o kterých se našim předkům nemohlo ani zdát, a přitom je pro nás tak těžké prožít naplněný a šťastný život. Čtenáři tištěného magazínu Improovio si uvědomují, jak je v současné době důležité věnovat se svému vnitřnímu světu. Proto také tento magazín vznikl. Věci, ze kterých se dnes hroutíme, by pravděpodobně našim předkům přišly naprosto malicherné. Tak co děláme špatně? Kam se vytrácí naše vnitřní síla? Odpověď můžeme hledat v našem prostředí, ve kterém vyrůstáme a žijeme. Dříve byla doba plná různých omezení a limitů, se kterými jsme se museli porvat už jako malé děti. Zajímal jsem se, v jakém prostředí vyrůstali naši předci a jakými osobnostmi se díky tomu stali. Abych i vám tuto dobu více přiblížil, vymyslel jsem tři příběhy šťastných dětí své doby. První z nich jste mohli slyšet v minulé epizodě mého podcastu, na druhý

Zvýšená spotřeba antidepresiv, obezita, cukrovka a další civilizační nemoci jsou bohužel trendem moderní společnosti. Ten, kdo může číst tyto řádky, patří s největší pravděpodobností ke světové menšině lidí, kterým se dostává blahobytu, o jakém mohli naši předci jen snít. Jsou snad zmíněné civilizační choroby daní za tento blahobyt? A je nutné tuto daň platit?

čestných hostů a často cituji jeho výroky a myšlenky, které publikuje v magazínu Improovio. Společně s Marianem jsme se domluvili na vytvoření pravidelné série podcastů, ve které se vždy budeme zaobírat tématy společenskými a ze světa osobního rozvoje. Na připravovanou sérii rozhovorů se můžete těšit každé pondělí.

přichází typická otázka. „Jak to děláte?“ A potom dodají: „To si nedokážu představit, to přece není možné, každý všední den publikovat nový podcast.“ Když potom dodám, že v prvním roce jsem podcasty vydával i v sobotu a neděli, ale protože jsem minulý rok začal s tvorbou magazínu Improovio, tak jsem to omezil jen na všední dny, udivení na druhé straně ještě víc vzroste. Když se potom já naopak zeptám, proč si ti lidé myslí, že by něco podobného nezvládli, tak často dostanu argumenty typu: Nemám na to disciplínu, jsem líný, nevím, co bych psal, bylo by to až příliš náročné...