Mladýpodnikatel.cz

Nového vývojáře webových stránek nebo mobilních aplikací dnes hledá snad každá firma, která působí na internetu. Často je ale jejich hledání marné, což brzdí firemní rozvoj a vývoj nových produktů. Jak to změnit? Barbora Kuklová přes 2 roky působí ve vývojářském studiu Cleevio, které stojí například za aplikacemi Spendee, Gamee nebo Angee. Má na starosti především hledání nových vývojářů, jejich nábor, vstupní pohovory a jejich motivaci. V rozhovoru jsme si povídali o tom, jak nové vývojáře najít, čím je zaujmout, jak konkurovat firmám, které dokáží nabídnout lepší platové podmínky, a kam až budou muset firmy do budoucna při hledání a motivaci nových vývojářů ustoupit. Co se v rozhovoru dozvíte? - Jak může malá firma při hledání vývojářů porazit ty velké? - Co je dnes pro vývojáře při výběru zaměstnání nejdůležitější? - Jak nové vývojáře oslovit a zaujmout je vaší nabídkou? - Proč už dnes nefungují šablonovité zprávy, které firmy rozesílají vývojářům hromadně? - Proč hned v první zprávě vývojáři nenabízet

18. dubna 2017 zahájil Český rozhlas provoz nového zpravodajského serveru iRozhlas.cz. Jeho šéfredaktorem se stal Radek Kedroň, který v minulosti vedl například server Lidovky.cz, domácí zpravodajství časopisu Týden a působil v redakcích Hospodářských novin a MF DNES. Radek Kedroň zvládl už nejednu velkou výzvu. Povedlo se mu například odtajnit jména agentů StB, kteří pracovali v Hradní stráži Václava Havla, zmapoval tuneláž státního Fondu dětí a mládeže a publikoval sérii textů o dodávce českých zbraní do válčící části Afriky, v níž se angažovali i vrcholoví politici. V rámci projektu Konta X prověřoval majetek politiků, přinutil Poslaneckou sněmovnu, aby zveřejňovala jména takzvaných létajících politiků a podrobně se věnoval i kauze Davida Ratha, o níž napsal knihu Operace Rath (zdroj: rozhlas.cz). Teď čelí další výzvě. Společně se svými kolegy na internet přináší úplně nový zpravodajský server, který provozuje Český rozhlas. Server iRozhlas.cz je tedy veřejnoprávním médiem, což mu například umožňuje na

Martin Máša z Hnutí duha přišel vyprávět o tom, jak se v Česku mění zákony a jak se k tomu realizuje kampaň, do které se zapojilo až 55 tisíc lidí. Díky nim se povedlo ochránit české národní parky a dát šanci přírodě alespoň jednou vyhrát nad člověkem. V mých rozhovorech se snažím dávat prostor nejen podnikatelům a marketérům, ale i lidem, kteří působí především v neziskovém sektoru. V rámci série rozhovorů o dobru Dobrovory jste si mohli poslechnout třeba Šimona Pánka z Člověka v tísni, Petera Porubského z Linky bezpečí, Kateřinu Wich z Radosti dětem nebo Janu Pěchovou z SOS dětské vesničky. V tomto rozhovoru se dozvíte o tom, jak tým ekologů ovlivní, když jimi podporovaný zákon vetuje prezident, když Miloš Zeman Hnutí duha zmíní v Poslanecké sněmovně a když jejich snahu podpoří až 55 tisíc lidí. Právě to se totiž Hnutí duha povedlo. V rámci kampaně Zachraňme národní parky během 3 týdnů dokázali zabránit tomu, aby Parlamentem prošel zákon, který by umožnil v národních parcích novou výstavbu nebo těžbu dře

Když se zaměříte jenom na komiksy, jsou největší na českém trhu. Přesto je to neživí a firmu mají spíše jako koníček. V dnešním rozhovoru se dozvíte něco o podnikání v komiksovém světě, budování komunity, ale i o komiksech a jejich skutečném kouzlu. Petr Litoš je spolumajitelem komiksového vydavatelství Crew.cz. Pokud si myslíte, že už komiksy nikdo nečte, šeredně se mýlíte. Podle Petra jejich prodej neustále stoupá a momentálně se nacházíme v nejlepší době, jakou kdy komiksy zažily. Český komiksový trh se podle něj pohybuje kolem 100 miliónů korun ročně. Crew.cz, kterému sami říkají spíše „Krev“, vydalo například pecky na Garfield, Simpsonovi, Batman, Deadpool, World of Warcraft a mnoho dalších. Prodávají dokonce několik typů komiksů, které se liší v různých částech světa. Co jim vydělává nejvíce peněz? Jak získávají nové zákazníky? A proč z firmy nikdy neudělali byznys, kterému by se věnovali naplno? Přesně o tom je tento rozhovor. Co se v rozhovoru dozvíte? - Jak trh s komiksy funguje? - Jaké komiksy

Kolují různá čísla o tom, kolik máme v Česku e-shopů. Určitě jich není málo, ale jen ojediněle se setkáte s tím, že by některý e-shop měl vlastního investora. O tom se mluví spíše mezi startupy. Feedo.cz ale takového investora mělo a jeho zakladatel Martin Molčan firmu dovedl až k pozoruhodnému exitu. Za prodej 100% podílu totiž oba majitelé neinkasovali peníze, ale podíl v jiné společnosti. Prodat celou formu byla navíc podmínka kupce. V rozhovoru jsme rozebírali, zda byla pro prodej skutečně ta správná chvíle a jak e-shop na takový obchod připravit. Probrali jsme i toho investora. Získat investici pro svůj e-shop může pro řadu podnikatelů značnou vzpruhou. Kdy se ale investora oslovit a do jakých e-shopů nejspíš bude investovat? Na závěr jsme si nechali téma zahraniční expanze, kterou si Feedo vyzkoušelo i v několika zemích. Co se v rozhovoru dozvíte? - Proč se Feedo rozhodlo získat investora a jak to firmu změnilo? - Jak proběhl prodej firmy a jaká byla „prodejní cena“? - Jak majitelé Feeda nad budouc

Nejrůznější sociální sítě Facebookem počínaje a Instagramem konče nás dnes přímo vybízejí ke sdílení “okamžiků” v reálném čase, a proto stále více lidí fotí a natáčí videa na internet, mnohdy živě. Jak se na tento trend dívá právo, a to především to na ochranu soukromí? Můžu jen tak fotit a sdílet fotografii kolemjdoucího na facebooku? Ne, jen tak sdílet něčí podobiznu není bez rizika. Již Listina základních práv a svobod chrání naše osobnostní práva, včetně práva na soukromí či dobrou pověst. Podle občanského zákoníku pak platí, že samotné zachycení podoby člověka „tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením.“ „Zachycení podoby“ je přitom širším pojmem než vyfotografování, je to i natočení či např. sejmutí posmrtné masky. Ani souhlas k vyfocení však nestačí, je nezbytný i souhlas k rozšiřování podoby člověka. To je např. sdílení fotografie na sociální síti. Jedná se zde tedy o dvojí překážku ke sdílení. U soicálních sítí je přitom situace obzvláště nebezpečná, n

Před 2 lety Jakub Tížek spustil projekt s názvem „Podnikni to!“. Pomáhal v něm začátečníkům rozjet svoje první podnikání a povedlo se mu s ním dostat na deset českých univerzit a několik dalších institucí. Co studentům nejčastěji brání v podnikání, s jakými nápady přichází a co spojuje ty, kteří svoje podnikání rozběhnou? Mladého podnikatele sleduje vedle zkušených podnikatelů i řada začátečníků. Ti řeší mnohdy podobné problémy a spojuje řada nesnází, kterými si na začátku prochází každý. To si uvědomil i jakub Tížek a ve svém projektu Podnikni to! se snaží právě těmto lidem pomoci startovní překážky zvládnout a rozjet naplno své podnikání. Podnikni to! dnes působí na deseti univerzitách a několika dalších vzdělávacích institucích. Společně s Jiřím Moukou Jakub pracuje na tvorbě dalších podpůrných nástrojů a navazuje partnerství s inkubátory i zkušenějšími mentory. Sám Jakub nemá teorii příliš v lásce, a tomu odpovídá i obsah kurzu, který se skládá z 8 tematických workshopů. Od samotného začátku se v nich

Docela často se stává, že se něčí nápad nesetká na trhu se zájmem zákazníků. Občas se také stane, že si to jeho původce uvědomí až zpětně. Startupu Storyous se stalo obojí. Nejdříve se snažil vyvinout novou platební metodu - zákazníci kaváren, restaurací a dalších podniků mohli za svoje objednávky platit přes mobilní telefony. Jenomže to byl nápad, který přišel v době, kdy ještě velká část lidí neměla mobilní internet a kdy se objevilo mnoho dalších problémů, které celý byznys komplikovaly. Firma ale nechtěla svůj nápad vzdát, a proto začala vyvíjet něco jako sociální síť, kde se mohli uživatelé checkovat při návštěvě různých podniků a svoje profily sdílet se samotnými restauratéry. Aby se ale jejich služba mobilních plateb rozšířila, vyvinuli i vlastní pokladní systém, na který postupně zaměřili všechny svoje síly. Jenomže ani pokladní systém nebyl zrovna jednoduchý byznys, ačkoliv se ujal nejlépe. Velmi ho komplikovala potřeba vlastního hardwaru a obrovské náklady na pracovní sílu po celém Česku. Olej do

„Ročně dostáváme asi 1200 byznys plánů z Česka, Slovenska, Slovinska, Chorvatska, Rumunska a Bulharska. Na meeting s námi se dostane tak 100 startupů ročně a z toho investujeme do 5 až 10,“ říká v našem rozhovoru partner investičního fondu Credo Ventures Andrej Kiska ml. Aby investorali alespoň do 1 českého startupu, potřebují v Credo Ventures vidět asi 120 byznys plánů. Na Slovensku je poměr ještě horší - na 1 investici připadá byznys plánů asi 220. „Co se týká vyspělosti, jsou slovenské startupy pár roků pozadu za těmi českými,“ říká Kiska a dodává, že ve Střední Evropě máme strašně moc „truhlíků“ - lidí, co všude byli a mají odpověď na všechno. V rozhovoru jsme si povídali o tom, jak v Credo Ventures nové byznys plány vyhodnocují, podle čeho hodnotí začínající startupy, čeho si na nich všímají a podle čeho se rozhodují, zda do nich budou investovat. Probrali jsme i komplikované výchozí pozice začínajících podnikatelů - zajímalo mne třeba, zda v Credo Ventures investují i do mladých lidí nebo do podnikate

Představte si, že čtete tyto řádky a na město, ve kterém se zrovna nacházíte, se žene tornádo. Zvenčí vás varují aplióny, ale vy je neslyšíte. A právě v tu chvíli vám chce pomoct Mobilní rozhlas a upozornit vás notifikací na mobilu. Podobných služeb, jako je Mobilní rozhlas, na našem trhu postupně přibývá. Jde přitom o ucelené platformy pro komunikaci samospráv (například měst) s občany. V Česku Mobilní rozhlas využívá kolem tisícovky měst a obcí, což je přibližně 1/6 ze všech obcí, které u nás máme. Konkrétně je mezi nimi třeba Znojmo, Benešov a některé městské části Prahy. Tyto služby jsou ale vedle revoluce v komunikaci samospráv také dobrým byznysem a z určitého úhlu pohledu také dalším velkým bratrem, který má za cíl získat kontakty, polohu a další informace o běžných lidech. Jak tento byznys funguje, jak se Mobilní rozhlas dostává ke starostům a jak jim prodává svoje služby? O tom jsem si povídal s ředitelem firmy Ondřejem Švrčkem. Co se ve videu dozvíte? - Kolik Mobilní rozhlas stojí, jak se určov

Již jsme zde probírali, že trendy v on-line marketingu nás tlačí k používání stále více fotografií či obrázků. Jaká jsou úskalí jejích nákupu ve fotobankách. Na co dát pozor u obrázku zadarmo. Proč číst obchodní podmínky a co hrozí, když je poruším? Protřelé moudro praví, že nic jako oběd zadarmo neexistuje. Není to však přeci jen úplná pravda, skutečně volné obrázky nepodléhající žádným licenčním podmínkám totiž najdeme. Zdaleka to však neplatí o všech obrázcích inzerovaných jako “free” a dokonce ani s těmi, které jsme ve fotobance řádně koupili si často nemůžeme dělat, co se nám zamane. V prvé řadě je tedy nutné se zaměřit na to, jaký je obsah licenční smlouvy (licence), kterou s fotobankou uzavíráme. Na jak dlouho, kde a za jakým účelem můžeme obrázek užít. To platí i o obrázcích, které podléhají “volným” licencím (např. tzv. Creative Commons). Ne vždy totiž můžu vynechat jméno autora, použít obrázek za komerčním účelem, nejen na webu, ale třeba i na sociální síti apod. Obchodní podmínky se tak vyplatí

Mají patnáct investorů. Mezi klienty firmy jako Alibaba Group. A do týmu dokázali přivést velmi seniorní specialisty. Jak se to Brand Embassy povedlo? O tom jsem mluvil s jejím spoluzakladatelem a ředitelem Vítem Horkým. Většinou se dozvíte, že firma má jednoho investora. Někdy má dva. Maximálně tři. Jen zřídka narazíte na firmu, která by jich měla třeba pět nebo deset. Brand Embassy jich má rovnou patnáct. Nenajdete mezi nimi navíc tradiční investory a dokonce nemají ani příliš pravomocí, kterými by mohli ovlivnit vývoj firmy. Proč se pro takový způsob financování Vítkův tým rozhodl a jak nové investory shání? Zajímalo mě i to, jak probíhají jednotlivá jednání s investory a zda mají nějakou strategii, jak je zaujmout. Zajímavá byla i diskuze o tom, jak se mu ve svých 31 letech daří zaujmout vysoce postavené manažery a ředitele bank a jiných velkých korporací. Co Brand Embassy přivádí nové klienty a díky čemu zaujali takového hráče, jako je Alibaba Group? V rozhovoru jsme rozebrali celou „go-to-market“ str

Do firmy nastoupil jako produktový manažer. Dnes je jejím ředitelem. Luboš Martínek v CrossCafe pracuje od vzniku firmy roku 2007 a v rozhovoru mluvil nejen o tvorbě konceptů nových kaváren, ale i o marketingu firmy, hledání nových baristů a o tom, zda nám jednou bude kafe prodávat stroj s umělou inteligencí. Pije několik kafí denně a ohraničená pracovní doba pro něj neexistuje. Luboš Martínek zažil v CrossCafe ty nejlepší chvíle, ale i spoustu krizí. Nejvíce třeba vývoj firmy brzdí nedostatek baristů, kteří zákazníkům v kavárnách připravují kávu a další produkty z nabídky. Proč to tak je a proč vedle nedostatku vysoce kvalifikovaných pracovníků v mnoha oborech jde jen stěží naplnit kapacity i na pozicích, pro které zas tak vysoká kvalifikace nutná není? Probrali jsme toho ale více. Co rozhoduje o úspěchu kavárny a jak CrossCafe nad novými kavárnami přemýšlí? Jak připravuje jejich obchodní plány a jak se vlastně ve firmě, kde řada kaváren funguje jako frančízy, řeší marketing? TIP: Přečtěte si rozhovor se

Podvedlo se mu vybudovat úspěšnou kariéru freelancera v Čechách. Potom se ale odstěhoval do Dubaje a musel dokonce obcházet agentury se životopisem v ruce a snažit se tak najít práci. Proč to dělal a co se tím naučil? Příběh Lukáše Krejči je velice zajímavý. Ačkoliv se mu v Čechách velmi dařilo - měl spoustu dobrých klientů, pořádal pravidelně vlastní školení a rozhodně neměl o zajímavý příjem nouzi -, rozhodl se zkusit štěstí i v zahraničí. V Dubaji. V Dubaji ho ale nikdo neznal a nikdo nebyl zvědavý na jeho podnikání na volné noze. Došlo to tak daleko, že musel obcházet jednotlivé firmy se životopisem v ruce a žadonit o práci. Nakonec se mu ji povedlo získat (později si uvědomil, že pro svého nového zaměstnavatele byl velmi lacinou pracovní silou), ale dlouho tam nevydržel. Dneska vede dubajskou pobočku ROI Hunteru a zpětně přiznává, že by sám sebe také nezaměstnal. Jakých chyb se při hledání nové práce dopustil, komu by doporučil přestěhovat se do Dubaje a co se v zahraničí naučil? I o tom jsme si povíd

KOMERČNÍ SDĚLENÍ: Kdy se vám vyplatí investovat do veřejných školení marketingu, s jakými cíli na ně jít a co od nich očekávat? Svoje zkušenosti v krátkém rozhovoru odhalil SEO konzultant Pavel Ungr, který uspořádal již stovky vlastních školení. -- Nedílnou součástí specializace v SEO je samostudium. Krom sledování specialistů zejména na sociálních sítích mohou pomoci konference, neformální setkání nebo školení. Sám školím od roku 2011 a sestavil jsem proto ve svých školeních sadu informací, která se hodí pro každého, kdo se o SEO zajímá a potřebuje se posunout dále. SEO kurz: Chytré SEO nejbližší termín – 19.6.2017, Bratislava Connect – jedná se o školení, které vás uvede do SEO. Není to školení pro úplné začátečníky, ale ani pro pokročilé. Něco o SEO víte a chcete se naučit specifika, na které v obecné rovině nenarazíte. Optimalizace webu, jak řešit indexaci, co je to lokální SEO a jak se dělá SEO pro mobily a mnohem mnohem víc – vše na ukázkách webů účastníků. Neřešíme příliš technikálie, ale spíše stra

Asi to nebude příliš velká nadsázka, když řekneme, že většina klientů neumí správně poptat svoje webové stránky. Neví, jaké materiály pro webdevelopery připravit, jak si stanovit cíle, kterých chtějí díky webu dosáhnout, a jak k jeho tvorbě nakonec přistoupit. A právě to se tým webdesignového studia Liquid Design snaží změnit. Využívá k tomu nový projekt pojmenovaný JakJeToMožné.cz. V jeho rámci nabízí bezplatné konzultace všem, co potřebují pomoci s přípravou jejich webových stránek. Pomohou s tvorbou zadání pro webdevelopery, definováním celkové strategie a očekávání od nového webu, ale třeba i s výběrem bezplatných alternativ, které se na trhu nachází. CEO studia Marek Čevelíček se tvorbě webů věnuje už přes 10 let a přiznává, že se situace na straně klientů příliš nemění. Sice jsou občas trochu vzdělanější, přesto ale často podceňují přípravu na tvorbu jejich webů, nedokáží zodpovědět základní otázky a utrácí peníze za věci, které jejich byznysu ve skutečnosti nepomohou. Rozhodl jsem se proto Marka poz

Řada firem si pro vlastní potřeby vyvíjí online nástroje, které jim usnadňují práci. Podobně to udělala i agentura TRIAD Advertising, která prostřednictvím vlastního nástroje pro správu sociálních sítí spravovala profily svých klientů. Po pár letech jej ale uvolnila pro všechny a vznikl tak zcela nový startup s názvem Kontentino. Jeho vedení se ujal Bohumil Pokštefl, který se už v minulosti věnoval vytváření byznys plánů a má zkušenosti i s vlastními projekty. V rozhovoru vyprávěl o svých zahraničních zkušenostech a mentoringu, ale i o projektech, které skončily fiaskem. Kontentino je dnes plně dostupné pro každého. Cílí především na agentury a další uživatele, kteří spravují sociální sítě v týmu. Kontentino samo se srovnává s konkurenčním Bufferem, ale i s dalšími nástroji, které najdete na trhu. Nabízí se proto otázka, proč je rozumné vytvářet další nástroj, který je tak podobný konkurenčním na trhu již zavedeným alternativám. V rozhovoru jsme probírali i to, jak tvůrci Kontentina přemýšlí nad jeho byzny

Dříve jste na Blažka narazili pravděpodobně především díky jeho kamenným prodejnám. Dnes je ale pravděpodobnější, že se to stane díky nějakému jeho videu. Vzpomeňte si na to s Leošem Marešem, které zažilo obrovský úspěch. Jak se mění marketingová strategie Blažka a proč v nových videích celebritu vystřídal zaplacený model? Blažek je známý především díky košilím a sakům. Koupit si u něj ale můžete i kalhoty, boty, peněženky a mnoho dalšího. Hostem mého dnešního videorozhovoru byl marketingový specialista firmy Jakub Hájek, kterého jsem se ptal především na to, jaké cíle marketing Blažka plní, jak k němu přistupuje a jak pracuje s tvorbou obsahu pro svoje fanoušky. Firma oslovila spoustu lidí i díky jejímu videomarketingu. Populárním se stalo video s Leošem Marešem, ale vedle něj najdete i řadu dalších videí - třeba průvodcem stylem nebo nový film s modelem. Kolik taková videa stojí, jak probíhá jejich tvorba a jak se vyhodnocuje jejich ROI? Co se ve videu dozvíte? - Jak Blažek vznikl a kdo je dnes jeho typ

Hostem dalšího videorozhovoru je ředitel e-shopu s půlmiliardovým obratem Pneumatiky.cz Vojtěch Schwangmaier. Jak se na internetu prodávají pneumatiky? Jak si lze pomoci v marketingu nepříliš atraktivního zboží a jak se spojit s kamennými prodejci, kteří vás považují za to „zlo z internetu“? Pneumatiky nejsou něco, u čeho může fungovat affiliate marketing, nedá se s nimi tvořit zajímavý obsah a nejspíš to bude jenom o billboardech a kamenných pneuservisech. Nebo ne? Realita je jiná. Vojtěch Schwangmaier v rozhovoru popisoval, jak e-shop Pneumatiky.cz přistupuje k marketingu „jinak“, proč se vyhýbá venkovní reklamě, co mu nejvíce funguje na internetu a jak umně spolupracuje s kamennými prodejci. Prodej pneumatik je ale specifický ještě v jedné věci. Sezónnosti. Lidé je nakupují pár dní v roce, které jsou pro firmu naprosto stěžejní. Jak sezónnost zvládnout a jak se na ni připravit? A jaký systém stojí za cenotvorbou Pneumatiky.cz a co všechno bere v úvahu? Co se dozvíte ve videu? - Jak zvládnout situaci, v

Aplikace Tapito se na první pohled může jevit poměrně nudně. Uživatelům pomáhá sledovat zajímavé zdroje na internetu a překládá jim jejich články. Činí tak na základě algoritmu, který pracuje třeba s tím, co se uživateli líbí. To nezní moc složitě, aplikace jde ale dál a inzerentům nabízí velmi unikátní reklamní plochy. Člověk si při pohledu na Tapito může říct, že se dívá na další Feedly. Jenomže to tak není. Tomáš Malíř, CEO společnosti TapMedia, která aplikaci vyvíjí, v rozhovoru vysvětlil základní odlišnosti od běžných RSS čteček - například uživatele nenutí zdlouhavě zadávat URL adresy oblíbených webů (nebo jejich RSS kanálů) a finální články jim zobrazují nejen v rámci samotné aplikace, ale třeba i na lockscreenu (obrazovce, když je mobil zamknutý). Právě lockscreen je zdrojem zásadních příjmů aplikace. Daří se jí totiž na něm zobrazovat i reklamní sdělení, která mají až překvapivé statistiky zobrazení. I o tom, jak Tapito s reklamou pracuje, kam se bude reklama na malých displejích posouvat a komu se